Amanda 1.kapitola - jak to všechno začalo

13. listopadu 2014 v 20:13 | Markéta Kaki |  Amanda
Už mě to tak trochu štve. Je to pořád stejné. Vždycky když příjdu do školy, spolužáci se mi posmívají vždycky stejně. "Tři dva jedna stát, panda musí spát!" Že už jim to není trapné. A já si myslím vždycky to samé - kdybyste tak věděli...

Abyste věděli vy, jmenuji se Amanda. Bydlím v obrovském domě na jedné krásné pasece u potůčku s mojím mluvícím potkanem Hugem. Ten má opravdu velkou vlastní klec. Tak 2 kilometry od nás je město kde bydlí několik kámošú a kámošek. máme s mámou a tátou super malou helikoptéru a létáme všude možně. Byli jsme i v hlavním městě této snové země.

Proč snové? Protože doopravdy bydlíme s tátou v divném špinavém městě, kterého jsem už ZASE zapoměla název. Přestěhovali jsme se nedávno. Máma s námi nemohla, protože zemřela při autonehodě když mi bylo cca 5, tedy před 7 lety. Nechodíme s tátou k hrobečku, ale vydíme se s ní ve snu. Když máma zemřela, ptala jsem se táty, jestli ji ještě někdy uvidím. On mi řekl že asi jo, a začal mě učit. Učil mě jak si uvědomit že spím, a potom jak začít ovlivňovat sen. Potom jak snít sen který jsem nedosnila a nakonec jak se dostat do společné snové dimenze. A tím moje učení skončilo. Je to opravdu úžasné, ale potom usínáte o přestávkách a ve volných chvílích. A tím se vám velice rychle vytvoří u spolužáků nadávky typu "tři dva jedna stát, panda musí spát!!" což je celkem trapné. Ve skutečném světě nemám ani jednu kamarádku, ale ani po nich netoužím, Hugo a kamarádky ve snové dimenzi mi bohatě stačí.

(pokud se vám ta blbina líbila, zanechte koment! stejně se dalším dílům nevyhnete! :D)
(ZZ:D)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama