Leryl 5.kapitola

1. března 2015 v 20:59 | Markéta Kaki |  Lerrylian - CP FF
(Jáj konečně jsem se dokopala k tomu, abych jsem dala další dílek do skládačky :* áno jsem líná to sem hodit, ale hlavně že píšu raketovou rychlostí XD no co, jsem prostě divná XD jo, kdyžtak Amy a Rebeka na stránce creepy-pasta.blog.cz je můj příběh, byli si s mojí ff tak nechutně podobné, že jsem to raději poslala Nice aby to bylo na stejném místě. Jo a ještě něco: Hucino, to že nechám Nelu obživnout jsem řekla jenom abys přestala prudit >:3 vydíte jak jsem zlá :D)

Když jsem se probudila, ležela jsem na něčem měkkém. Byla to postel. Byla pohodlná a teplá. Kdy jsem naposledy spala v posteli? Jo, noc před tím než jsme s Nelou utekly s děcáku... Nela. Hlavou mi projely všechny ty vzpomínky od eyeless Jacka přes mrtvý gang až po tu holku co měla místo ruky cirkulárku. Začala jsem tiše vzlykat a schovala jsem se pod peřinu. Nela byla jediný světlý bod v mojem životě a já ho stratila. A co víc, stratila jsem nejlepší a jedinou kamarádku. Můj život stratil jedinou oporu a padal nezadržitelně dolů. Neměla jsem vlastně žádný důvod žít. Šla jsem za eyeless Jackem, chtěla jsem se nechat zabít... Potom tam byli ti dva divní lidi a teďka jsem... no jo, kde vlastně jsem? Zeptala jsem se sama sebe a vykoukla spod peřiny. Byla jsem ve bílé mísnosti. Na některých místech se odlupovala omítka. Na proti mě byla skříň. V rohu byli skleněné dveře, asi na balkón. Chtěla jsem se podívat na ten balkón, ale neměla jsem sílu. Podívala jsem se nad sebe. Byla tam polička. Neviděla jsem, co v ní je. Otočila jsem se na bok, a chtěla jsem dál spát, ale všimla jsem si, že je vedle mě noční stolek a na něm... Můj kapesní nožík? Byl tam uprostřed toho stolku a jeho černá rukojeť kontrastovala s bílým dřevem. Natáhla jsem na něj ruku a přitáhla jsem si ho před obličej. Byl to on... stejný nožík kterým jsem tehdy pobodala Jacka a kterým jsem včera zabila ty chlápky. Rozdělala jsem ho. Nebyl od krve. Někdo ho musel umýt. Ajaj. Tady někdo ví, že jsem vraždila. Zamyslela jsem se. KDO ví že jsem vraždila? Jakmile jsem si položila jednu otázku, zahltily moji mysl desítky dalších. Kde jsem? Kdo byli ti lidi? Proč měla ta holka místo ruky cirkulárku? Proč mě Jack nezabil? Jak jsem se sem dostala? Co tady dělám? A jak jsem to sakra udělala, že mě žádný s tich dvanácti chlápků nezasáhl??? Schovala jsem se zase pod peřinu, jakoby jsem si myslela, že my myšlenky dají s otázkama pokoj. Najednou jsem něco zaslechla. Moje mysl stichla a já jsem se soustředila jenom na ten zvuk. Jakoby někdo šel po schodech. Někdo se přibližoval a potom otevřel dveře. Sevřela jsem nůž. Mohl to být kdokoliv. "Spíš ještě?" uslyšela jsem dětský hlásek. Odhrnula jsem peřinu a zjistila jsem, že uprostřed místnosti stojí normální, asi devítiletá holčička. V ruce měla talíř s toustama. Posadila jsem se a zmohla jsem se jenom na tiché "ahoj". Nabídla mi toust. Vzala jsem si. Měla jsem už pořádný hlad. Byl čerstvý a křupavý. Podívala jsem se na holčičku. Dívala se na mě zelenýma očima a když uviděla, že se na ni dívám, usmála se a zeptala se mě: "jak se jmenuješ?" smutně jsem ji úsměv oplatila a řekla jsem: "já jsem Leryl. A ty?" holčička odpověděla: "já jsem Sally a tohle je Charlie" a ukázala na medvídka. Znovu jsem se smutně usmála. Byla vyloženě rostomilá. Napadlo mě, že by mohla vědět odpověď na některé moje otázky. "Kde jsem, co tady dělám, jak jsem se sem dostala?" slyšela jsem jsem se vyhrknout. "to ti vyvětlí ostatní creepy" řekla tajemně a než jsem se stihla vzpamatovat, byla pryč. Prostě utekla. A já jsem byla v pokoji znovu sama. Mysl mi znovu zahltil ten známí proud otázek. Kdo byla ta holka? Co to znamená creepa? Proč Agnes raději nenabarvila ten pokoj na zeleno? Cože? Kdo je Agnes? Kde se sakra vzala tahle otázka? Začínala jsem se strácet. To, že se mi v hlavě objevila naprosto nesouvislá a nesmyslná otázka se mi nestalo poprvé. Ale vždycky mě to dokonale rozhodilo. Rozhodla jsem, že to raději zaspím. Ať jsem kdekoliv, zabít mě teda nechtějí. Zakutala jsem se hluboko pod peřinu a v minutě jsem spala.

***

"Takže už se probudila? Super... Myslím, že nikdo tady neví co budeme dělat dál. Na to nikdo nemyslel, viď?!" loupla Vailly zdravým okem po Agnes, která zase trénovala s rubikovkou. Agnes zakroutila očima a položila rubikovou kostku na kuchyňskou linku. Upřela zrak k Vailly a naštvaně řekla: "jak nemyslela? Ona příjde a potom jí to hezky vysvětlíme..." Sally se vmísila do rozhovoru: "zněla strašně unaveně a smutně... Podle mě si ještě zdřímla!" Agnes si povzdechla a řekla: "no tak až se probudí tak za ní dojdeš a řekneš jí to, OK?" "hmmm..." zamručela Sally. Asi se jí to moc nelíbilo. Uraženě odkráčela do s vedlejšího pokoje hrát si se Charlim. "Beztak nevěřím, že je ta holka creepa" zamručela Vailly. "Tak nevěř... uvidíme" řekla Agnes zamyšleně. Myslela si něco jiného.
 


Komentáře

1 LittleBadPrincess LittleBadPrincess | 2. března 2015 v 10:54 | Reagovat

Nunuuuuuuu! Vždycky když se někde objeví Sally, jsem z toho naměkko xD ona je v každý situaci tak hrozně roztomilá! Jen tak dál! Těším se na další, jako vždy byl tohle moc povedený díl :3

2 Marketa Kaki Marketa Kaki | Web | 4. března 2015 v 6:36 | Reagovat

[1]:  díky :P

3 Little Bad Princess Little Bad Princess | Web | 6. března 2015 v 22:52 | Reagovat

[2]: Není za co x3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama