Leryl 15.kapitola

21. dubna 2015 v 19:29 | Markéta Kaki |  Lerrylian - CP FF
(týden a dva dny?!?! JAK SI TO JAKO MAKI PŘEDSTAVUJEŠ?!?! áno zabijte mě, zasloužím si to. Už jste ani nečekali, že ze mě něco dalšího vyleze, žeee? Když já mám teďka strašně moc práce ._. Jako třeba povalování se, psaní kravin, sledování blogů ostatních CP blogerek... Zajímavé, že žádnej kluk tady ještě není :D to jsou jako divný jenom holky?! Suri si založila blog ^u^ je to hustý, jak se ta CP komunita tady na blogu rozrůstá. Je celkem možný, že hodíme Suri taky do skupinový konverzace a bude s náma psát Story of Blogers. Je to možný, Suri zeptat se Niky ty. A to moje kecání je na další článek! xD mimochodem, s Lery jsem se tak trochu... Zasekla? ._. Píšu teďka tolik kravin, přes COD a.k.a. potomky creep Až po Blue and Black a.k.a. blbost s CP naprosto nesouvisící. Jak to tak vidím, COD na mojem blogu brzo přibude, abych to nemusela psát holkám do konverzace :D říkám, chudák Stiak že to sepisuje ._. Já bych nemohla za 1. Bych chcípla smíchy dřív než bych něco napsala, 2. Bych se nechtěla proklikávat tima kravinama na Skypu a za 3. Jsem moc líná. SHIT, tohle je skoro delší než samotná Lery! XD tak čťete, pápá :333 další díl by mohl bejt zítra :333 mimochodem, nečetla jsem to po sobě! XD)

*s pohledu Leryl*
Slunce už pomalu vycházelo a já jsem se nemohla přestat smát. Válela jsem se po listí a skoro jsem brečela smíchy. To bylo lepší než jsem čekala. To bylo TAK úžasné! Nikdy mě nenapadlo, že by mohlo být zábavné probdít celou noc, ale nespát a přitom vraždit celou noc? To je ta NEJLEPŠÍ věc co jsem kdy v životě dělala! Bezmocný pohled lidí, bolestný křik a krev! Hlavně krev! Jsem od ní celá umazaná... Vstala jsem. Na krev na mojí mikině se nalepily listy a teď vypadám jako slušná zrůdička. Otřepala jsem zkrvavené listy a usmála jsem se na strom předemnou. Chtěla bych ten můj pohled vidět, vážně. Vsadím se, že bych se lekla sama sebe. Najednou jsem něco uslyšela a vrátila jsem se myslí zpět do reality. Kroky. Schovala jsem se za strom a sledovala jsem postavu, blížící se blíž k mojemu stromu. A postava je... Eyeless Jack? Už zase? Už se ho ani nebojím. Vypadalo to, že o mě neví. Hlavně nesmím ničím zašustit. Můžu ho zkusit šmírovat, celkem by mě zajímalo, kam jde. Najednou se zastavil a slo slyšet jenom veverku, která přeskakovala někde nad jeho hlavou. Skoro jsem nedýchala, aby mě neodhalil. Najednou se rozešel směrem k té louži, kterou jsem tam nechala, když jsem se tam válela. Doufám jenom, že mě neslyšel jak jsem se chechtala. Ne proto, že by věděl že tady jsem, ale prostě proto, že se mi to zdálo... Mno... Takové trapné. Přičapl si k louži a namočil v ní prst. Sundal si kapuci a trošku povytáhl masku, ale jenom tak, že jsem viděla pusu a nos. Čuchnul si k krvi a potom ji olízl. Uviděla jsem jeho pilovité zuby, když se trošku pousmál. Měl šedou kůži a rty nebyly skoro vidět. Bylo to takové... nelidské. Nasadil si masku spátky, ale vlasy si nechal volné. Vůbec, bylo to to jediné, co vypadalo lidsky. Zapoměla jsem, že nemám ani dýchat a udělala jsem krok dopředu. Chtěla jsem se si ho trochu líp prohlídnout, ale jakmile se na mě otočil, stuhla jsem. Co jsem to zase provedla za kravinu? Pomalu jsem couvala a lovila jsem nůž s kapsy. Kde je? Potom jsem uviděla, co má v ruce. Můj nůž. Musel mi vypadnout s kapsy, když jsem se řehtala. Couvala jsem ještě rychleji a byla jsem vyděšená. Byla jsem jako bez ruky... tak bezbraná! Šel ke mě. Už jsem viděla, jak mi bude párat vnitřnosti za živa. Co to kecám? Mám přece kam utéct. Nemá šanci mě dohnat. Bez nože ale nikam nejdu. "Vrať mi ten nůž!" vyjekla jsem vyděšeněji, než jsem chtěla. Pořád jsem couvala a on se na mě pořád díval. Nebo... Nedíval, ale měl na mě otočenou hlavu. Šel ke mě sebejistým krokem a já jsem pomalu propadala panice. Skoro jsem cítila, jak se pod tou maskou usmívá. "Vrať mi ten nůž!" vyjekla jsem znova a pokoušela jsem se znít sebejistě, ale místo toho jsem zněla žalostně. Skoro jsem vyletěla s kůže, když jsem narazila do stromu. "Co chceš?" vyjekla jsem, zatím co jsem se pokoušela vyprostit kousek mikiny s větev, o kterou jsem se zasekla. Pořád se přibližoval a já jsem si brala poslední naději na přežití. Zastavil se asi dva metry ode mě. Srdce mi bušilo jako o závod a do očí se mi začaly drát slzy. Ne. Konečně jsem našla smysl mojeho života a teďka mám zemřít? Divoce jsem začala škubat s větvičkou v naději, že se osvobodím. Dal se znovu do kroku s já jsem se o to přestala pokoušet. Sklopila jsem pohled a zavřela jsem pevně oči. Ruce jsem spustila podél těla a rychle přerývaně jsem dýchala. Prosím, zabij mě rychle a hnedka, ať to mám za sebou... Zastavil se těsně předmnou a já jsem skoro cítila jeho dech. Proč to musí tak strašně natahovat? Nemůže mě zabít rovnou? Skoro se mi zastavilo srdce, když mě chytnul za bradu a zvednul mi obličej tak, abych se mohla dívat do jeho... Černých důlků. K jeho smůle jsem však měla oči stále zavřené. "Proč se bojíš?" zeptal se a stále mi držel bradu. Potom ji pustil. "Měla bys pochopit, že od té doby, co je s tebe psychopat patříš mezi nás!" Otevřela jsem oči a strčila jsem nenápadně jednu ruku za záda, abych se dál pokoušela osvobodit se od větvičky zatím co jsem s ním udržovala "oční" kontakt. "Měla by ses vrátit do sídla, v lese je to moc nebezpečné... udělala sis nepřátele, věř mi..." cítila jsem, jak se mikina povoluje a jak jsem skoro volná. "Vím že nakonec utečeš, ale kdyby něco, můžeš do sídla vždycky dojít...." se slovem dojít jsem konečně odmotala mikinu, načemž jsem zdrhla. A bez nože. Když jsem si byla jistá, že mě nepronásleduje, i když jsem vlastně věděla, že se za mnou ani nepustil, zastavila jsem se a vyčerpaně jsem se sesunula do měkkého listí. Mělce jsem oddechovala a užívala jsem si toho, že jsem tady sama. Potom se mi vrátilo racionální myšlení a hlavou mi začal nadzvukovou rychlostí míhat otázky. Některé s nich jsem si ani nestihla zapamatovat: proč to tady není bezpečné? Jaké jsem si udělala nepřátele? Proč si myslí, že to v tom baráku budu víc v bezpečí? Kdy si mě konečně všimne? Cože? Další otázka mimo kýbl, ale přitom mě příšerně znepokojila. Já tady nejsem sama. Rychle jsem vyskočila na nohy a rozhlédla jsem se. "Haló?" zavolala jsem plaše. Byla jsem schopna znovu hodně rychle běžet a plně připravena dát do toho všechno. Chvíly jsem se dívala do hlubin lesa, protože se mi zdálo že se tam něco pohlo, ale potom jsem se otočila a málem jsem (dneska podruhé) vyletěla s kůže. Oranžové brýle, přes pusu šátek a v každé ruce sekyrku. Bez toho, abych něják přemýšlela jsem ho kopla do rozkroku a běžela jsem, co jsem mohla. Zase jsem slyšela ten šum a tentokrát byl zdroj blíž. Celkem jsem se děsila toho, co ten zvuk vydává, i když netuším, co by to mohlo být. Když jsem se bleskurychle vzdalovala, slyšela jsem, jak se ten kluk s úpěním svalil. Já fakt nevím, co jsem udělala, byl to reflex... Reflex který jsem si sama pro sebe pojmenovala "reflex kdyžnemášzbraňútočnaslabémísto". No jo. Zbraň bych si měla pořídit urychleně novou. Asi ji někde štípnu. Pomalu jsem dobíhala na okraj lesa. Všimla jsem si otevřené garáže a zastavila jsem se. Uviděla jsem co v ní leží a vykulila jsem oči. Ne. Tak snadně přijít k nové zbrani snad ani není možné! Nespím náhodou? To je tak úžasný! Jakoby tam byla přichystaná pro mě! No, vypadá to, že příští noc bude krásně krvavá. Je tam pověšená na zdi a já ji chci. Krátká žlutá motorovka. Já jsem fakt ten nejšťastnější psychopat na planetě!
 


Komentáře

1 Little Bad Princess Little Bad Princess | E-mail | Web | 21. dubna 2015 v 22:42 | Reagovat

Já tě asi rozmasakruju Maki! Tos mi udělala naschvál!! Motorovka je moje! Moje, moje, moje! A ty to dobře víš!!!!
Ale z toho dílu chcípám xDDDD podařilo se mi umřít smíchy dřív, než jsem tě stihla zabít za tu motorovku a teď píšu ze záhrobí xD
Ale tolik se nezlobím, moje motorovka je dlouhá červená, a je na ní STIAK_3 (jak jinak žeeee xD potlesk pro mě!)

2 Marketa Kaki Marketa Kaki | Web | 22. dubna 2015 v 6:31 | Reagovat

[1]: jasný, problém je v tom, že jsem tenhle díl udělala dřív, než sis ty založila blog xD a vůbec, než jsem na tebe dostala skype atd atd xD <--- *le Maki se vymlouvá aby nedopadla jako Jack XD

3 suri02 suri02 | E-mail | Web | 22. dubna 2015 v 16:02 | Reagovat

Kámo hustýýýý. A ráda bych se připojila x3 (Pokud by vám to nevadilo.. PS: Jsem teenager v 7. třídě, doufám že vám není 36 D:) xD

4 Marketa Kaki Marketa Kaki | Web | 22. dubna 2015 v 19:58 | Reagovat

[3]: ty si fakt myslíš, že by mi mohlo bejt 36?! Jako fakt?! Kámo mě je DVANÁCT :-D

5 suri02 suri02 | E-mail | Web | 22. dubna 2015 v 20:08 | Reagovat

[4]:  Kámo mě bude v červnu TŘINÁCT xD Prej hrajete nějakou hru RPG. Dala bys mi odkaz? :D A máš Skype? xD (Promiň zjišťuju od všech :D)

6 Nika Nika | E-mail | Web | 22. dubna 2015 v 22:33 | Reagovat

"Je to možný, Suri zeptat se Niky ty." WTF??? XD Promiň Maki, ale někdy prostě nerozumím jazyku Náklaďáků (náklaďáčtina?? O.o XD)!! Sice nám dvoum dohromady většinou lidi taky nerozumí... viz. Čučoriedka, Ariel, Tranzvestita... a já taky melu nesmysly dost často (možná častěji než umírám a to už je co říct! XD), ale toto jsem fakt nepochopila! XD
Chudák Toby! XD Chcípám kvůli tomu smíchy. XD

7 Marketa Kaki Marketa Kaki | Web | 23. dubna 2015 v 6:16 | Reagovat

[6]: cemente, já naučit ty řeč con náklaďák xD
Wait wait... Toby?! *jde si to po sobě přečíst*

[5]: grr. Proč ses nemohla narodit o dva měsíce později?! Štve mě, že jsem pořád nejmladší °^° xD

8 Nika Nika | E-mail | Web | 23. dubna 2015 v 9:02 | Reagovat

[7]: kdybys to radši vysvětlila XD
Ty kráso ani si nepamatuje koho použila XD

9 Marketa Kaki Marketa Kaki | Web | 23. dubna 2015 v 10:19 | Reagovat

[8]: já ti to vysvětlím na skypu xD
Problém?! XD to bylo taaak dávno... Jsem moooc mooc divná! :33333

10 Hatchet Girl Hatchet Girl | E-mail | 19. září 2015 v 19:44 | Reagovat

Nic v zlom je to uzasne ty a vy ste uzasne ale je v tom zasadna chyba!!! TICCI TOBY neciti bolest ale to nic je to suuuuper bomba a ta motorovka si zabila ( skor ona dakoho) bb

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama