Leryl 26.kapitola 1/3

23. srpna 2015 v 23:31 | Markéta Kaki |  Lerrylian - CP FF

taaaak, další dílek je tu! Mimochodem... Víte co je dneska za den? Neděle! Neděle 23.8.! A víte co je teda za den? :33 áno, mám narozky :D a jelikož na mě všichni serou, tak já na vás srát nebudu ^^ no... MUSÍM VYKROČIT SPRÁVNOU NOHOU DO ŽIVOTA VLHKÝCH TŘINÁCTEK! (Nieeeeh, Maki nieeeeeh....) :'D

Do Jeffova pokoje se vkradla červenovlasá siluleta. Potichu zavřela dveře a zatvářila se znechuceně nad smradem na tomhle místě. Přišla k oknu a rozevřela kovovýma rukama rolety, skrz které okamžitě začeli dopadat paprsky raného rána a osvítily celý jeho pokoj. Agnes si ho mohla prohlédnout v plné "kráse". Nebyla to moc velká místnost, ale jako občasný pokojík Jeffovy úplně stačila. Hned u dveří byla skříň, vedle ní stůl, vedle okna byla postel, na které se teď Jeff rozvaloval jako největší pán. Po zemi byly rozházené hadry, povětšinou od krve a snad jediná věc, která měla svoje místo byl nůž - ten patřil na stůl. Byla to Jeffova památka. Jeff používal tenhle nůž už tři roky, od toho, co se mu tohle stalo, to Agnes věděla moc dobře. Taky jako jedinná se Sally s tadyma věděla, jak to s tímhle místem bylo.

První se jenom tak Slendy potuloval, živil se psychickou energií dětí, než jednou nenarazil na Sally. S nějákého důvodu se jí ujal a našel pro ní ten barák, který teďka obývá tahle povedená partička creep. Když se potom Agnes toulala po lesích, našli i ji. Agnes si to pomatovala, jakoby to bylo včera. Když poprvé zahlédla tu vysokou siluletu mezi stromy. Necítila strach, tehdy čerstvě nemohla, tak šla blíž. Pršelo. Její mokré vlasy se jí lepily na obličej. A tehdy Slendyho poprvé zahlédla. A on zahlédl ji. Tehdy se s ním dalo ještě normálně bavit, nechoval se moc povýšeně a byl slabší než teď. O hodně slabší. Sally k ní tehdy přiběhla a okamžitě si Agnes oblíbila. Slendy souhlasil s tím, aby se u nich mohla Agnes schovat, alespoň než jí nepřestanou pronásledovat. Agnes se nezapoměla pořádně pomstít ještě pár lidem, takže ji dost hledali. No, když tam přišel ještě Eyeless, Slendy býval každou chvíli pryč. Nakonec úplně odešel. Barák zůstal celý creepám.

Agnes téměř nepozorovatelně zatřepala hlavou, aby zahnala tyhle staré vzpomínky a mohla se soustředit na velký úkol, který teď měla před sebou. Ještě naposledy tiše žasla nad nepořádkem a potom se otočila na Jeffa. Přikrývku měl vedle sebe, klapky měl na očích a trochu chrápal. Rozvaloval se na celé posteli jako velryba. Agnes se nad něho naklonila a chvíli čekala, jestli ho neprobudí jenom její přítomnost, stejně jako Sally. Samozdřejmě, že ne. Agnes do něho rýpla kovovou rukou. Jeff něco zamručel a převalil se na bok obličejem do místnosti. Agnes si přičapla a opatrně nadzvedla s prostředka masku a potom ji pustila, čímž ho švihla do očí. "AGNES!!!" zařval Jeff a vymrštil se nahoru, takže hned přepadl na zem. "CO TADY DO PRDELE DĚLÁŠ?!?!" Agnes si dala ruku před pusu a zlomyslně se zahihňala. To někdo vtrhl do dveří. "CO SE TADY DĚJE JEFFE?!" Jack se podíval prázdnými důlky na Agnes na posteli a přeskočil pohledem na Jeffa, válejícího se na zemi. Potom se vrátil k Agnes. "Agnes? Co tady---" Jeff mu skočil do řeči. "ONA MĚ TADY BUDÍ!!!" zařval a konečně se posadil, sundávající si oční masku. "Co se tady děje?! Nechtěl by mi to někdo vysvětlit?" zeptal se Jack a už zněl trošku přirozeně ospaleji. Jeff se podíval na Agnes trošku s obavami, ale ta jeho pohled ignorovala. Mluvila úplně klidně. "Víš, čip který mi blokuje emoce je skoro nefunkční, mám už vyrobený nový, ale nemá mi ho tam kdo dát. Jediný člověk, který by to zvládl a znám ho je Tanya a ta bydlí celkem daleko. Bylo by lepší, kdyby se mnou někdo jel. A protože byl Jeff jediný, kdo o tom věděl, museli by jste to pochopit hned po probuzení, což pořádně nejde." svoji řeč zakončila tím, že se postavila. Jack chvíli mlčel, než promluvil. Zatím se Jeff vyškrábal na postel. "Tos mohla říct, klidně bych jel. Nemám nic moc na práci. Vlastně se za poslední dobu celkem nudím!" pokusil se o úsměv, což mu Agnes opětovala. Eyelesse to trochu rozhodilo, ale nadal to na sobě znát. "Necháme tady pana mrtvolu na pokoji, já něco sbalím a ty se můžeš zatím jít umýt." řekla Agnes Jackovi s pohledem upřeným na Jeffa. Klapky si znovu nasadil na oči a vypadalo to, že už spí. Jeff věnoval Agnes už jenom vztyčený prostředníček, ta se zasmála a odešla za Jackem s jeho pokoje. Takže dneska to bude ještě zajímavé.

"Dělej!" zabušila Agnes na dveře koupelny. "Vždyť už jdu!" zařval EJ z vnitra, aby přehlušil vodopád vody. Za pár minut voda doopravdy přestala téct a za dalších několik nekonečných minut vyšel s koupelny v krátkých kalhotám a tílku. Probodl Agnes neexistujcíma očima a zamířil dolů po schodech do kuchyně. "Pořádně se nažer a vezmi si sebou ještě něco, asi se vrátíme až zítra." řekla a zaculila se, což ale díky její poloze za Jackem nemohl vidět. EJ jenom něco zamručel.
Kuchyně byla úplně prázdná, až na velký baťoh, sedící na jedné s židlí. Jack se na něj ani nepodíval. "Kolik toho bereš sakra sebou?!" zeptal se víc pro sebe než pro Agnes cestou k lednici. Otevřel mražák a chvíli se přehraboval v krabičkách, než nenašel tu správnou. Vytáhl ji a zatvářil se vítězně, když zabouchl mražák. Agnes si sedla na pohovku. Zajímalo jí, jaký orgán si vezme na snídani. EJ setřel s krabičky tenkou vrstvu ledu a odloupl víčko. Ledviny. Kdo by to čekal. Ani si je nerozmražovat, prostě šáhl do krabičky a začal chroustat syrovou, zmraženou ledvinu. Jeho špičaté pilovité zuby mu to umožnily. Agnes nad tím zakroutila hlavou, vědoma toho, že to nikdo nevidí. Když byla krabička prázdná, EJ ji hodil do dřezu a znovu šáhl do mražáku. Taky vytáhl krabičku, téměř totožnou, možná trochu větší, ale tu jenom zabalil do sáčku. "Nevadí když to tam nacpu? To je můj oběd a večeře." podíval se na Agnes. "Jasně." řekla Agnes nevzrušeně. Najednou si na něco vzpoměla. "Čekej chvíli tady, ještě jsem něco zapoměla!" řekla a odběhla. Když EJ strčil krabičku do baťohu, sedl si na pohovku a čekal trochu s obavami na Agnes. Co zase vyvede? Doufejme že na mě nebude zkoušet nějáký přístroj nebo tak... Když Agnes přiběhla zpátky, držela ale něco jiného. Eyelesse to překvapilo. Dvoje sluneční brýle. Dřív než mohl cokoliv namítnout, narazila mu jedny na nos. Kousek poodstoupila aby si ho mohla líp prohlédnout. "Super! Ještě si utři tu krev s pusy, moc ji neotevírej a vypadáš skoro jako normální člověk! Možná ještě ty rty... Chtělo by to rtěnku...." EJ jí skočil do řeči. "Rtěnku? Fakt, Agnes?! Na co to bude?" Agnes mu obratem odpověděla, zatím co se přehrabovala v taštičce s líčením, kterou měla Sally na hraní. Ani neodlepila oči. "Masku si vzít nemůžeš. Půjdeme mezi normální lidi, takže by to asi budilo trochu paniku, ne? Tady to je!" vytáhla vítězně rtěnku, která asi nejvíc připomínala barvu jeho kůže, jenom byla trošku tmavší. Doopravdy věděla, že to nemůže fungovat, jenom si s ním trochnu nešetrně hrála. "Agnes zapomeň na to! NE!" pokoušel se Jack něják dostat její kovovou ruku svírající rťenku od svojeho obličeje. "dej tu věc pryč od mojeho ksichtu!" řval. Agnes se usmála. "Popros!" řekla. "AGNES!" zařval Jack. "Popros!" zasmála se znovu. "pls" zavrčel. "Popros pořádně!" Agnes ho zdřejmě prostě potřebovala co nejvíc ztrapnit. "Prosím Agnes!" Agnes hodila rtěnku spátky do taštičky. "Ušetřím tě" zahihňala se. "Nesnáším tě" zavrčel EJ. Chvíli bylo ticho, než se neotevřeli dveře ze sklepa a nevyšel Bloody Painter, který se lekl Jacka, stojící těsně před ním. Nedal to na sobě ale znát a obešel ho směrem ke schodům. Agnes ho ale v poslední chvíli zadržela tím, že ho chytla za rameno. Helen se na ni překvapeně otočil. "Hej, protože někam oba odjíždíme, máš to tady celé na starosti. Hlídej Sally aby nedělala bordel, hlídej Jeffa aby neotevíral vrchní poličky, to je tvůj jediný úkol. Jo a kdyby přišla Vailly, tak jí řekni, že se vrátíme až zítra." pustila ho, přišla ke stolu a nasadila si baťoh. Ještě jednou se na něho podívala. "Tak ahoj!" prohlásila, dřív než mohl cokoliv namítnout a vydala se k dosud otevřeným dveřím od sklepa. "Počkej Agnes mi jedeme autem?" vyběhl EJ za ní. "Jo." utrousila, což už nemohl Helen slyšet. Jack se nadechl, jakoby chtěl něco říct, ale raději poznámku ohledně jejího řízení spolkl. Když prošli dvoumi dveřmi, Agnes nahmatala zapínač a rožla v garáži. Světlo ozářilo malè červené auto, u kterého šlo vidět, že bylo už několikrát spravované a vylepšované. Agnes moc dobře věděla, že její auto nemívalo nijáký super výkon, ale bylo její, její a jenom její, a to by nebyla Agnes, kdyby se v něm nepohrabala. Sice jenom trošku, ale i tak to stačilo na to, aby s něho udělala postrach každého pasažéra. Nahmatala v kapse klíč a odemkla ho. Sedla si na místo řidiče, baťoh strčila na místo spolujezdce a Jack si teda musel sednout na zadní sedadlo. Vypadal trošku nervózně, jelikož moc dobře věděl, co tohleto autíčko umí. Agnes zabouchla dveře, zapla se a když viděla, že může, s trochu šíleným výrazem nastartovala. Dveře od garáže se začeli pomalu otevírat, tak, jak to Agnes naprogramovala. Narazila si černé brýle na nos a dotkla se volantu, což udělalo zvláštní, kovový pazvuk. Jack zabouchnul dveře a rychle se zapnul. Věděl, že Agnes a její auto není zrovna ideální kombinace. I když vlastně ne... To byla kombinace přímo vražedná. Ještě se ani garáž úplně neotevřela, a už Agnes šlápla na plyn a vyjela na lesní listí. Jacka to přimáčklo k sedačce. "UÁÁAÁ AGNES SPOMAL HODÍM ŠAVLI ZABIJEŠ NÁS PROSÍÍÍÍÍM!!!!! UÁÁÁÁÁÁA!!!!!ZABIJEŠ NÁS SPOMAL AGNES NEMAČKEJ TO TLAČÍ----"

Helen sledoval, jak červené auto mizí dál v lese, za sebou nechávající černý kouř. Povytáhl obočí, když s druhého výfuku vyšlehl modrý plamen a auto zrychlilo na pravděpodobně nejvyšší možnou rychlost. "Chudák Jack." zašeptal s úsměvem. Najednou ale ztuhl, když uslyšel, jak se někdo postavil na kuchyňskou linku a začel otvírat vrchní poličky. Rychle se otočil. "Jeffe co tady sakra děláš? Slez dolů!" řekl trochu v panice a rozběhl se k němu, aby ho dolů dostal. "Agnes říkala že ty skříně nemám otvírat, to znamená, že tam bude něco hrozně úžasnýho! Ty snad víš, co tam je?!" zařval Jeff do police a dál otvíral další skříňky, ve kterých v životě nebyl. "Ne! Jeffe slez! Chováš se jako malé dítě!" Helen vyskočil na linku za Jeffem, protože pochopil, že s dola ho neshodí. Marně se ho pokoušel odstrkat, Jeff byl daleko masivnější postavy. Přestal, když zaregistroval, že Jeff ztuhl. Rychle se podíval do skříňky a vykulil oči na její obsah. Rum, vodky, tequila, slivovice... "No, a jsem v háji!" zakňoural Helen a seskočil dolů.
 


Komentáře

1 Iharo Senshi Kokoro Iharo Senshi Kokoro | E-mail | Web | 24. srpna 2015 v 17:45 | Reagovat

OMG OMG OMG !!! Makino, ty můj géniusáči!!! Opožděně všecko nejlepší!!! Užij si věk vlhkých třináctek, jako vlhká čtrnáctka to budeš mít jen těžší a od patnácti vejš už to bude jen o tom, kolik jsi měla kluků! -.-" Iharo to zná.

Nah, ten díl, ten díl, DOPRDELEOSLÍKAZESHREKA!!! Agnes je zabiják. A vrchní poličky! Ooooh, poklad!!! Myslím, že Helen má jedinou možnost... Ožrat se do bezvědomí, jinak to nepřežije!!! A jedna rada! Slivka je boží vypalovák, není z ní blbě, po Vodce se dobře zapomíná a když mícháte rum s něčím, je vám blbě!!! (Iharo zkušená xDDD)

2 STIAK STIAK | E-mail | Web | 28. listopadu 2015 v 22:50 | Reagovat

[1]: IHARO! :'D

Tenhle díl to totálně zabil a já se snažila neumírat smíchy, i když to je hard :'D TO JE TAK HROZNĚ DOBRÝ!! :3333
"ONA MĚ TADY BUDÍ!!!" a Stiak zemřela :'D Tohle si dokážu dokonale představit :3

Jo, a právě jsem si vzpoměla, jak se mi moje první Creepypasterské dny pletly Vailly a Agnes :'D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama