FNAF nedodělaná věc

24. listopadu 2015 v 20:39 | Markéta Kaki
nah, dělala jsem to někdy v létě, když jsem se pokoušela udělat něco mezi Jackiinou "Game Over" a Stiakčinou sérií... asi bych to měla vydat, než Fnafko zapadne mezi mrtvé fanadomy :D není to dodělané a asi už nikdy nebude...

Jeremy odemkl dveře a přidržel je, aby s nárazem na rám neudělaly příšerný hluk. I tak mu ale zavírání dveří, které se můžou otevřít znovu až ráno, nahnal husí kůži. Otřepal se a vydal směrem ke křeslu nočního hlídače. Vcelku vesele skočil zadkem na židli, až se pod ním otočila o 180° stupňů. Odrazil se nohama od země, aby si udělal další otočku. Začelo ho to celkem bavit, tak se tam začel dětinsky točit a přitom se křenil jako nějáký retard.
A bylo mu to fuk, protože věděl, že je v pizzérii úplně sám.
I ti přiblblý roboti ještě spí... I když...
Zastavil se, když na to pomyslel. Ale to je blbost.... Jsou přece o půlnoci na svých místech, proč by měli být už teď zapnutí? Logika mu jasně říkala ne, ale přece jenom s opatrnosti šmátrl po kamerách. Přiznal si, že ho myšlenka toho, že si udělal svou noční můru o dvě hodiny delší přinejmenším děsila. Jakmile tablet najel, Jeremy okamžitě kliknul na kameru, ve které se měl nacházet Mangle. Neměl ho rád. Vůbec ne, a to ani nemluvil o tom, že nevěděl, jestli je fakt holka a nebo kluk. Znovu dostal husinu, kdyż viděl, že tam není.
"Dohajzlu!" kníkl a zaklonil hlavu, aby se na to nemusel dívat. "Já se na to můžu vysrat!" zahuhlal. Potom se posadil normálně a začel problikávat kamery.
Musím být v pozoru...
Položil tablet a zasvítil do chodby.
Nic.
Levá šachta.
Taky nic.
Pravá.
Jeremy ztěží nevyjekl a okamžitě letěl nasadit si masku.
Spadl na křeslo a poslouchal svůj splašený dech.

Fascinovaně a vyděšeně hleděl na Mangle, který vystrčil právě hlavu s klimatizace. Animatronik se rozhlédl a vlezl dolů do jeho kanceláře. Jeho druhá hlava se pohupovala na jeho těle a mlčky otevírala a zavírala spodní čelist. Mangle zaregistroval s malým ztuhnutím Jeremyho a pomalu se k němu přiblížil. Vlezl mu na stůl.
Nočnímu hlídači stekla po obličeji krůpěj potu. Byl vyděšený, ohledně jako vždycky, když mu něco vlezlo do kanceláře, ale na druhou stranu vnímal, že tohleto bylo... Jiné.
Skoro nikdy neviděl Mangle, jak má zavřenou tlamu a jak se v jeho očích neleskne taková ta zlovolná jiskra. A taky nikdy neviděl nikoho, kdo by se vypravil doprovolně někam, kde ho čeká boj o přežití ještě o pár hodin dřív než tam musel. Heh, pomyslel si hořce, a teď tady zdechnu.
Mangle vypadal... Jakoby mu snad vůbec nechtěl ublíżit. Ale Jeremy tomu vůbec nevěřil. Už se několikrát přesvědčil o tom, že mu animatronici jdou po krku. Mangle strčil obličej až těsně před Jeremyho masku a chvíli se mu díval přímo do očí. Potom přiotevřel čelist, což donutilo milého nočního hlídače zpanikařit a ucuknout.
Mangle ucuknul taky a sklapnul čelisti s přitlumeným kovovým pazvukem. Potom se zase přiblížil a znovu svou pozoruhodnou kovovou hubu otevřel. Jeremy k sobě přitiskl oční víčka co nejvíc mohl, aby se nemusel dívat na ty jeho šílené kovové tesáky a pokoušel se zahnat představu jeho mozku v Mangleho tlamě. Ale Mangle mu nic neudělal. Jenom udělal... Divný zvuk.
Bylo to jako... tiché skřípavavé zakňourání, jakoby se na něco nezřetelně ptal, ale Jeremy to vyhodnotil prostě jako... Jako divný zvuk. A přejel mu s něho mráz po zádech.
Divný zvuk, který nepříjemě moc připomínal jeho jméno.
To je jenom zhoda zvuků, ať je to jenom zhoda zvuků... Prosím... Znělo to, jakoby si Mangle ověřoval, jestli je Jeremy vážně Jeremy. Noční hlídač z celého svého srdce doufal, že je to jenom nějáká zhoda náhod. Otevřel oči, aby uviděl, že je Mangle ještě blíž, než byl, když ty oči zavřel. A že mu zírá svým jedním okem až do duše. Animatronik se kousek odtáhl, přiotevřel hubu a udělal ten zvuk znovu.
Zněl zřetelněji a skoro až... Šťastně. A ještě k tomu něco přidal.
Zachichotání.
Šílené elektronické zachichotání. Bylo děsivé, ale přece jenom neznělo nepřátelsky.
Znělo...
jako kdyby tam někde mezi praskáním elektriky a příšerným skřípáním rozbitého reproduktoru zanikalo bublavé zasmání malého kluka. Jeremymu s toho tuhla krev v žilách.

Ono... Ono se to snad pokouší komunikovat!
 


Komentáře

1 STIAK STIAK | E-mail | Web | 28. listopadu 2015 v 12:53 | Reagovat

JESUS FOKIN' CHRIST!
To je něco tak úžasného, tak... Napínavého, a to, že jsi to takhle utnula, je neskutečná škoda, protože to skončilo v tom nejlepším a nejnapínavějším...
(Dlouho jsem se na tvém blogu neozvala, i know ¥^¥ Jde se to napravit :3)

Ale jestli budeš pokračovat, uděláš obrovksou radost nejen mě~ :3

2 Ami Ami | E-mail | Web | 29. listopadu 2015 v 21:53 | Reagovat

Ou.....maj....gat!
To je niečo! Ja milujem FNAF!^^
A že kto to končí v tom najlepšom, čo Maki?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama