Leden 2016

Kočky

30. ledna 2016 v 14:21 | Markéta Kaki |  Jednorázovky a jednorázovky na pokračování
AWGHR, zažívám totální explozi nápadů... ;~; kdy to mám sakra psát? :'D no... Baví mě dělat jakoby... Něco jako první kapitoly, které by mohly být brány jako jednorázovky. Třeba, v hlavě se mi povaluje nápad na Spojení 2 a nebo tahle věc... No, užijte si to, mrtvoly!



"Pápá! Vrať se brzo, Marku!" zavolala postarší žena na svého syna, který právě odcházel do práce. Zamával jí s širokým úsměvem, otočil se a spěchal pryč s tím, že jeho matka po zavření dveří odejde a půjde dělat nějaké ty typické babičkovské věci, třeba péct, zahraničit, spát, nebo krmit ten chumel koček, co se jim rozvaloval na pohovce. Tyhle myšlenky byly spíš okrajové, nemyslel na ně, neměl důvod a vlastně ani žádné podezření, že by mohla ta stará dáma dělat něco divného. Takže, tohle mu jen tak problesklo hlavou a když zabočil za roh, už myslel na něco úplně jiného.

-----------

Sotva její malý Mark zašel za roh, už se rychlým krokem promenádovala do obýváku a na tváři se jí rýsoval maličký, nevinný úsměv. Jejím cílem se stal gauč, na kterém spokojeně a podle denního pořádku pochrupovalo osmnáct chlupáčů různých barev, velikostí a plemen. Už z chodby to bylo pro starou paní nepřehlédnutelné. A s pohledem na hodiny se její úsměv rozšířil ještě víc. Bylo přesně 9:02 a budíček bývá v devět. Takže, podle nepsaných pravidel čekalo spáče probuzení. Vydala se teda ke gauči a s pořád tím samým pohledem se zadívala na tu kouli chlupů. Založila si ruce v bok a hezky si je spočítala. Pro někoho by to byl sice nadlidských úkol a dlouho by se s tím trápil, ale ona už věděla. Každé zvíře potřebovalo dýchat, tak stačilo zahlédnout všechny čumáčky.
Jmenovali se Tlapička, Toustík, Karlinka, Májinka, Chlupáček, Plavíček, Čertíček, Sazinka, Bělinka, Lilinka, Micinka, Perlíček, Moureček, Zrzeček, Hvězdinka, Kulička, Krétík a Snížek. Nebo... Vlastně ne, ale to věděla jenom oni sami a babča.
Ve skutečnosti se jmenovali úplně jinak a jejich pravé jména znal celý okres. Hledali je a pronásledovali. Ale, teď tihle hledaní zločinci zmizeli beze stopy. Kam, to ví jenom oni sami a babča...

Spojení

23. ledna 2016 v 14:26 | Markéta Kaki |  Jednorázovky a jednorázovky na pokračování
já... fakt nevím co bych k tomu dopsala xd Psávala jsem to po cestách autobusem do školy, pod vlivem náhodných písniček, a hlavně jedné, kterou by jste našli na mojem asku vedle dalších depresivních keců, ´cause jsem deprimovaný člověk. Zbloudilím spolužákům by toto možná mohlo něco připomínat, jop, je to taková splácanina, která je z poloviny z mojeho života... :D užijte si to, pokeši!


Ghdjjdhdbe

22. ledna 2016 v 6:34 | Markéta Kaki |  moje blbé kecy co nikoho nezajímají
Tak, dočkali jste se pár blbých keců, když už nic! :D
Potřebovala bych se omluvit za neaktivitu, měla jsem nějáké problémy (a do teď mám, ale úplně jiného rázu).
Nicméně, mám nápad.
Četla jsem si dozadu Leryl a prostě...
přepíšu to.
CChci to celé přepsat. No, dál píšu "Spojení" a potom dvě fanfikce. No... O-O měla bych jít do školy... To bude zase vyhýbání se... A bolesti ze sledování toho, jak ho trápím... Sakra, nedokážu udržet pozornost. Bye!